Štěně

(Emanuel Frynta)

Kdo jako my má doma štěně,
chodívá si s ním s chutí hrát
a potom brblá dennodenně
že po něm musí utírat.

To mně víc vadí na štěněti
když nemá vážný interes
když zapomíná, že čas letí
a jednou z něho bude pes.

Když jenom štěká, chroustá kosti
lítá a hlídá si svůj kout.
Když nemá kousek ctižádosti
kam to chce potom dotáhnout?

To naše taky se jen flinká
a už si myslí že je psík.
Já mu to říkám od malinka:
„Ty skončíš jako jezevčík!“